Jak nedělat inovace

Jasně, už to slyším: staré konzervy frflají na všechno, od změn trasy autobusů po nový obal sušenek. Asi nikdo nemění rád, co funguje, ale jinak myslím, že se většině změn zvládám nějak přizpůsobit, a i když mi moc nevyhovují, časem si člověk zvykne i na šibenici. Ne?

Ale nemohla jsem se nenaštvat, když jsem zjistila, co udělali s Panadolem. Abych to objasnila: mám dvě děti. Ty občas mají horečky. Horečky je potřeba srážet. Na čípky jsou moc velké (čti: radši by skočily z balkonu, než si nechat aplikovat něco tak potupného) a na prášky zase ještě docela malé. Zbývají sirupy.

Sirupy jsou dvojí: s paracetamolem a s ibuprofenem. Dlouho byl můj favorit Nurofen, jak ohledně aplikace, tak dvěma pro děti lákavými příchutěmi. Jenže kolem třetího roku života ho obě ratolesti začaly zvracet (prý to není neobvyklé). Takže jsem přešla na Ibalgin sirup, ale ten je bohužel dost nechutný, takže se sirupem první volby stal Panadol s paracetamolem. Měl (podobně jako Nurofen) plastovou lahvičku, což je šikovné, protože skleněnou od Ibalginu už jsem jednou rozcákla o podlahu: při nervózní manipulaci s horečkujícím batoletem nebo předškolákem je to raz dva. A taky měl široký plastový dávkovač, který stačilo zaklínit do lahvičky, tu otočit dnem vzhůru a natáhnout potřebný počet mililitrů.

Poslední lahvička, kterou jsem koupila, byla ale jiná. Inovovaná. Za prvé skleněná, takže opět hrozí nehody se střepy a sirupem po celé podlaze. Za druhé dávkovač se zasouvá do lahvičky volně a natahuje směrem nahoru; bezvadné pro noční vejrání na stupnici, kolik tam toho je. A za třetí má menší kapacitu než ten původní, takže obě moje děti už se do něj váhově „nevejdou“ a tak budu při příštích horečkách muset stěží vnímajícímu, bezvládnému dítěti nutit do pusy stříkačku dvakrát místo jednou. Bravo.

Já chápu, že inovovat se „musí“. Ale ukazoval to před nasazením do produkce někdo vůbec nějaké matce…?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.