A vy taky víte. A já jsem ostuda, že mi to trvá přes měsíc.
I loni jsem ji dala.
- Kniha z lékařského prostředí: Už zase sloužím o Vánocích. Už zase vtipný, už zase naprosto zabitý překladem.
- Kniha obsahující ilustrace: Bajky barda Beedleho. A krásný ilustrace!
- Kniha, která je vyprávěna retrospektivně: Vlaštovka v bublině. Nebylo to zlý, ale trvalo mi, než mi došlo, že to vlastně navazuje na Lososa v kaluži 😀
- Kniha, ve které se objevují nadpřirozené postavy: Lesní lišky. Finská psychárna doporučená kamarádkou (zdravím Janinu!), některé povídky byly moc pěkné a většina byla velký úlet.
- Kniha vydaná před sto a více lety: Malé ženy (Little Women). Válčila jsem s ní v angličtině od srpna 2019 😀 ale většinu jsem přečetla loni, tak ji počítám. Přes všechny těžkosti se čtením v originále se mi fakt líbila, klasika.
- Kniha, která je (byla) v některé zemi zakázaná: Pulchra. Hledala jsem narychlo něco co nejkratšího od Škvoreckýho a tohle byl vážně provar. Vůbec jsem nepochopila, jaký vlastně mělo být vyznění nebo poselství. V hlavě mi z toho zůstane asi jen představa humanoidů rozmnožujících se pomocí vajec.
- Kniha, která má v názvu část lidského těla: Jak hacknout zlomené srdce. Hezká oddechovka spojující romantiku a IT, proč ne 😀
- Kniha, ve které hraje důležitou roli dopis: Dopis od Kathryn Hughes. Jako asi nebýt toho tématu, ani bych to nečetla… zapomenutelné.
- Kniha, kterou jste objevili díky Databázi knih: A pak už jen tma. Tady jsem vzala dvě mouchy jednou ranou a abych neutrácela další peníze za knížky, hledala jsem na Databázi knih takové, které neznám, v sekci novinek zdarma (e-booky z Městské knihovny). A pak už jen tma je smutná, krátká kniha o alkoholismu a jeho vlivu na celou rodinu. Br.
- Kniha o známé české osobnosti: Život na Olympu (Čáslavská). Hodně zajímavý, hodně k zamyšlení a bez zbytečného okecávání. Kosatíka čtu ráda.
- Kniha, kterou po přečtení někomu darujete: Možnost B, Proč jsem nechodil na Alexandrovce nebo Svět na dosah… prakticky všechno, co přečtu v papíru, daruju dál.
- Kniha, jejíž děj se odehrává na vesnici: Doktore, fofrem, jde o život. Kdo říká, že to musí být jen český venkov? 🙂
- Kniha, jejíž název se skládá z 21 písmen: Dívky od svaté Magdalény. Drsný čtení! O prádelnách jsem slyšela, ale něco jinýho je mít „pohled zevnitř“.
- Kniha s pruhovanou obálkou: Drzá líná neschopná. Navzdory slibnému tématu mě zklamala. A to jsem studovala filologii, bydlela a chodila do školy v Košířích, mám dvě děti a minimálně líná a neschopná si připadám každou chvíli. Někdy holt ta chemie nezafunguje.
- Kniha, jejíž název je i jménem hlavní postavy: Jana Eyrová. Poklad! Někdy (často) se nevyplácí vyhýbat se povinné četbě 🙂
- Kniha do 15. místa v některém žebříčku na Databázi knih: Jsou světla, která nevidíme. Tlustá bichle (asi; měla jsem elektronickou), spousta obezliček, přehazování děje mezi dvěma hlavními hrdiny a v čase tam a zpátky… hype kolem téhle knížky je podle mě větší, než si zaslouží. A to mám válečné knihy ráda.
- Kniha poprvé vydaná v roce 2021 (nová kniha): Šikmý kostel 2. Óóó Bože, chci trojku, hned!
- Kniha z prostředí, ve kterém bych se nechtěl(a) ocitnout: V šedých tónech. Fujtajbl. Chudáci Litevci.
- Kniha, která má na obálce srdce: Zuzanin dech. Z mojí strany trošku podvod, protože jsem to četla jen elektronicky, ale tak holt to srdce bylo aspoň na ikonce reprezentující knížku v elektronické knihovně 🙂 od mojí někdejší spolužačky z bohemistiky, napsáno opět velmi dobře (a opět z ní mám trochu komplex, co už).
- Kniha, jejíž hlavní hrdina pracuje se zvířaty: Voda pro slony. A další hype přesahující skutečnou úroveň knihy.
Jo, a už čtu ročník 2022. Tak na počtenou.
Edit: tady jsou moje celkové knižní statistiky za rok 2021 na Goodreads. 93 knížek, proboha! 17 z toho je dětských, ale povětšinou i to jsou docela slušné svazky, třeba několik dílů Letopisů Narnie. A to mi konstantně připadá, že dětem čtu málo a muž jim čte podstatně častěji. Takže asi takový já jsem magor 😀